O kurzu
Věděli jste, že germány vytvořil Caesar? Jsou Češi opravdu potomci keltů? V čem nám pomůže podívat se na germány jako na špenát? A jak to, že keltská hudba ve skutečnosti neexistuje? Víte, že keltské jazyky vznikly v novověku a germánské až v 19. století? Proč se z učebnic a naučných knih stále učíme spoustu věcí, které už mnoho let neplatí?
Archeolog z Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni nám pomůže posvítit si na mýty, které se tradují o keltech a germánech v archeologii, historii i lingvistice. Odhalíme, jak přežívají mýty a dále se tradují věci, které jsou desetiletí překonané, a navykneme si klást otázku „A odkud to všechno vlastně víme?“. Nakonec se také dovíte, proč bychom měli psát slova keltové a germáni s malými písmeny.
Vstupte do bezplatného online kurzu a začněte svou cestu s našimi kelty a germány!
Tento kurz je zejména pro:
- historiky, archeology,
- studenty historie a archeologie,
- učitele dějepisu,
- studenty učitelství dějepisu,
- filology a obecné lingvisty, které zajímá vznik keltských a germánských jazyků,
- keltology a germanisty,
- a všechny milovníky historie.
Co vám kurz přinese?
- Když uslyšíte nebo si přečtete něco o keltech či germánech a setkáte se s některým z mýtů, který se o nich traduje, poznáte to a budete s podporou argumentů schopni uvést informace na pravou míru. Ať už jen sami sobě, nebo diskutujícím ve škole, v hospodě, na sociálních sítích...
- Když budou nedůvěřiví a budou se ptát, jak je možné, že je to mýtus, když se to v učebnicích, encyklopediích, na internetu i v odborných knihách prezentuje jako skutečnost, budete jim to umět vysvětlit.
- Když uslyšíte nebo si přečtete nové informace (zejména související s kelty a germány, ale nejen s těmi), položíte si otázku „A odkud to víme?“, než informaci přijmete.
Autorský tým:
doc. PhDr. Vladimír Salač, CSc.
Zabývá se dobou laténskou, starší dobou římskou, problematikou hospodářství v mladším pravěku (politická ekonomie tohoto období), tématem pravěké sídlištní keramiky jakožto
nositele informací. V poslední době se věnuje především etnicitě pravěkého a raně středověkého obyvatelstva střední Evropy, problému vzniku etnicity a obsahu a proměnám
tohoto pojmu. Výsledky své práce prezentuje na mezinárodních konferencích, na našich i zahraničních univerzitách, ale také v přednáškách a publikacích pro širokou veřejnost.
Výsledky jeho práce významně přispěly k evropskému bádání o keltech a germánech. Za svou práci obdržel mimo jiné i prestižní Cenu Reimara Lüsta udělovanou německou
Humboldtovou nadací. V současné době působí v pravěkém oddělení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze a na Katedře archeologie Filozofické fakulty
Západočeské univerzity v Plzni.
S přípravou a realizací kurzu pomáhal tým oddělení Celoživotního a distančního vzdělávání ZČU (Zlata Hokrová, Antonín Hrubý, Veronika Něničková).
Poděkování patří Danielu Možnarovi, který se zhostil role moderátora a průvodce kurzu.
Kurz Naši Keltové a Germáni byl podpořen Fakultou filozofickou Západočeské univerzity v Plzni a výzkumným programem Anatomie evropské společnosti v rámci Strategie AV21 Akademie věd České republiky.
